Během terénní exkurze se v sobotu 16. května sešlo na hrázi Velkého rybníka 21 zájemců (včetně průvodce Lukáše Blažeje, entomologa z českolipského muzea), aby načerpalo zajímavé informace ke zdejší fauně bezobratlých a okrajově také k plazům, obojživelníkům i flóře. Téma Velkého rybníka je aktuální vzhledem k jeho nadregionálnímu přírodovědnému významu a zároveň již tři roky trvajícímu stavu vypuštění na minimální hladinu vody z důvodu havarijního stavu hráze. Jedná se o stejnojmennou přírodní rezervaci, evropsky významnou lokalitu a je součástí Ptačí oblasti Labské pískovce. Co by laikovi zůstalo skryto, bylo na místě v různé míře podrobností vysvětleno. Vypuštěním rybníka dochází ke změnám v druhovém složení vegetace i související fauny, v řadě případů vede i k ústupu některých druhů. Hmyz spolu s vegetací vytváří samotnou podstatu zdejších mokřadních společenstev, kde v podobě základů potravního řetězce umožňuje existenci vyšším organismům, včetně předmětů ochrany tohoto chráněného území. V praxi ochrany přírody není příliš efektivní striktní zaměření na několik viditelných druhů (často zahrnované jako předměty ochrany chráněných území), jelikož tyto změnami přírodních podmínek mohou zcela ustoupit a pak v teoretické rovině pomíjí sama podstata ochrany dotyčných lokalit. Ochranu zaměřenou na odpovídající společenstva (v tomto případě mokřady a zrašelinělé louky) tak lze hodnotit celou škálou indikačních, resp. typických druhů, jejichž přítomnost odráží kvality a opodstatnění chráněných území mnohem lépe! Exkurze vedla skrze sečené, druhově bohaté louky navazující na jižní břeh rybníka do Rybniště. Na poslední zastávce byl účastníkům předán tištěný stručný průvodce představující lokalitu a její nejvýznamnější motýly a brouky. Zde byl jako symbol lokality označen hnědásek chrastavcový, který byl u Velkého rybníka v roce 2001 naposled zaznamenán v celém Ústeckém kraji. Tiskovina byla pro tuto příležitost vydána Severočeským entomologickým klubem a Vlastivědným muzeem a galerií v České Lípě – ke stažení zde:
https://muzeumcl.cz/userfiles/entomologie/Velkas_brožura_2026.pdf
// Zuzana Jindřichová a Lukáš Blažej

V sobotu 9. května 2026 jsme pozvali veřejnost na exkurzi do varnsdorfské čistírny odpadních vod. Nebyla to naše první exkurze v jejím provozu. Poprvé jsme do ní nahlédli v roce 2015 během Toulek podél Mandavy. O to víc nás potěšilo, že se před bránou ČOV na Žitavské ulici tentokrát shromáždilo 33 zájemců. Využili jsme toho, že zaměstnancem čističky je náš člen Miloslav Flekna. Právě s ním a s jeho kolegou Martinem Rudolfem jsme absolvovali cestu od přívodu splaškových vod až k výstupní stoce, kudy odtéká průzračně vyčištěná voda. Díky našim zvědavým otázkám se prohlídka z předpokládaných devadesáti minut protáhla na více než dvě hodiny. ČOV byla uvedena do zkušebního provozu v roce 1990 a do trvalého provozu v roce 1996. V roce 2009 prošla zásadní rekonstrukcí. Provoz sestává ze čtyř technologických okruhů: mechanického a biologického čištění odpadové vody, kalového hospodářství a výroby bioplynu. Kanalizační systém zakončený čističkou obnáší přes 3200 přípojek o celkové délce 35 km a je na něj napojeno přes 20 tisíc obyvatel Varnsdorfu, Rumburku a Seifhennersdorfu. Areál ČOV těsně přiléhá ke státní hranici. Vyčištěná voda vtéká do Mandavy u hraničních patníků, za nimiž se nachází německá obec Großschönau.

Náš spolek Kruh přátel muzea Varnsdorf se zrodil před třiceti lety, na jaře roku 1996. Původním záměrem bylo věnovat se dějinám města a regionu, čehož se ihned ujal klub přátel historie. Vzápětí se pod křídla nově vzniklého spolku uchýlili také výtvarníci, fotografové, mineralogové, sběratelé... Jejich kluby získaly pod křídly KPMV pro svou zájmovou a uměleckou činnost vhodné zázemí, organizační a materiální podporu.
Zatěžkávací zkouškou pro fungování spolku bylo uzavření historické budovy muzea v roce 2009. Náhle jsme se ocitli bez vlastních prostor, kam jsme dosud zvali veřejnost na přednášky, výstavy, kurzy či workshopy. V improvizovaných podmínkách a za kolegiální podpory jiných místních institucí se nám přesto podařilo udržet kontinuitu. Díky tomu se po třech dekádách můžeme ohlédnout za stovkami akcí – besed, výstav, exkurzí a vycházek, výtvarných soutěží. Připočtěme několik desítek vlastivědných publikací, které jsme vydali nebo se na nich autorsky podíleli.
Toto vše jsme si připomněli 21. dubna na podvečerním setkání ve varnsdorfské knihovně. S trochou nostalgie jsme zavzpomínali na turbulentní počátky spolkové činnosti v 90. letech. Každý z pěti nyní fungujících klubů představil průřez svými nejvýznamnějšími akcemi. V promítané prezentaci se objevily vskutku historické snímky (ano, byli jsme mladší!) i fotografie vcelku nedávné, jejichž historická patina vynikne v budoucnosti. Mineralklub se blýskl výstavkou nerostů, kutacím náčiním a publikacemi s hornickou tematikou. Zavzpomínalo se na osobnosti, které se dnešního výročí nedočkaly, ale jejichž vklad do spolkové činnosti dnes oceňujeme jako zásadní.
S velkým zájmem jsme na závěr zhlédli prezentaci Mgr. Josefa Rybánského o historii budovy varnsdorfského muzea a její současné rekonstrukci. Představu o budoucím provozu v přebudovaných prostorách pak nastínil ředitel děčínského muzea Ing. Vlastimil Pažourek. A tak jsme již teď natěšeni na počátek roku 2028, od kdy budeme navštěvovat moderní muzejní expozici a náš spolek bude moci opět rozšířit své aktivity "ve vlastním".
Kruh přátel muzea Varnsdorf nyní sdružuje téměř osmdesát členů v pěti zájmových klubech (historický, výtvarný, fotografický, mineralogický a přírodovědný). Starostkou spolku je Bc. Jaroslava Štěpánková, funkci jednatele od Mgr. Josefa Zbihleje převzal Mgr. Josef Rybánský, hospodářkou je Alena Fabiánková.

Srdečně zveme všechny zájemce o fotografii na setkání k obnovení činnosti Fotoklubu Kruhu přátel muzea Varnsdorf.
Termín: 29. dubna 2026 od 17:00
Místo: varnsdorfské muzeum, Legií 2574, Varnsdorf
Cílem setkání je navázat na dřívější činnost fotoklubu, propojit nadšence do fotografie a domluvit další společné aktivity.
Návrh programu:
- přivítání a představení účastníků,
- vzpomínka na předchozí činnost a sdílení zkušeností,
- diskuze o zaměření a fungování fotoklubu (setkávání, témata, výstavy),
- návrhy společných fotografických akcí a projektů,
- organizační záležitosti (termíny dalších setkání, komunikace),
- prostor pro neformální setkání a sdílení fotografií.
Těšíme se na setkání se všemi, kteří mají chuť znovu oživit fotografickou komunitu ve Varnsdorfu!
Za organizátory Filip Mágr

Poté, co skončila výstava Fotorok 2025, navázala na ni v tomtéž prostoru varnsdorfské knihovny další fotografická výstava. Jejím prostřednictvím se připomíná 50. výročí založení fotoklubu F 76 při tehdejším Závodním klubu národního podniku Velveta Varnsdorf. Mgr. Josef Zbihlej připravil reprezentativní výběr z fotografií, které se zachovaly z tvorby původního fotokroužku F 76 i z tvorby fotoklubu obnoveného v roce 1996. Na vernisáž 17. března 2026 byli pozváni všichni žijící pamětníci. Účast zakládajících členů (viz jejich společné foto), rodinných příslušníků a dalších přátel dobré fotografie nás všechny příjemně překvapila a potěšila. // Výstava F 76 potrvá do poloviny května 2026.

Vážení přátelé dobrých fotografií, vítám vás na dnešní vernisáži výstavy unikátních fotografií, které začaly vznikat před padesáti lety ve fotoklubu F 76 při závodním klubu Velvety. Málokdo si asi ještě pamatuje, že v té době fungovalo v našem městě mnoho firem a skoro každá měla pro své zaměstnance závodní klub, v kterém mohli naši pracující rozvíjet různé kulturní a sportovní aktivity. Velmi módním se v té době stala fotografická tvorba. Většinou se však jednalo o rodinou fotografii, zatímco tradiční výtvarné fotografické žánry nikoho nezajímaly... Až na dvacet výjimek, které se sešly ve fotoklubu F 76. Ten si vytyčil za cíl zvýšit výtvarnou úroveň současné fotografické tvorby. Hlasatelem těchto myšlenek se stal PAN UČITEL Ivo Přikryl, který pro nás připravil velmi přísný systém odborného fotografického vzdělávání. Ohromnou výhodou byla finanční podpora z rozpočtu závodního klubu. Ta nám také umožňovala hradit náklady na pozvané lektory a na spotřební materiál – hlavně fotopapíry. Součástí naší činnosti byla i fotodokumentace života našeho města, a tak vznikla soutěž FOTOROK, která existuje do současnosti, i když už dávno není jen o našem městečku na konci světa. Poklidné události v listopadu roku 89 ALE zcela změnily stav věci - závodní kluby byly v rámci privatizace podniků zcela zničeny a bohulibá kulturní a zájmová činnost v podstatě zanikla. My jsme přišli nejen o střechu nad hlavou, o finanční podporu, ale i o podstatnou část našeho archivu. To, co vám dnes představujeme, je unikátní zachráněný soubor fotografií zakládajících členů našeho klubu. Tento výstavní soubor jsem doplnil o několik mladých nadaných fotografů po obnovení činnosti našeho fotoklubu ve varnsdorfském muzeu v roce 1996. Fotoklub aktivně připravoval začínající fotografy z širokého okolí. Za deset let proškolil asi 30 začínajících fotografů z obou našich výběžků prakticky až do nástupu digitalizace. Od té doby nastal útlum klubové činnosti a začal boj o záchranu soutěže Fotorok. Členská základna F 76 prakticky vymřela po meči, ale doufám, že se dožiju obnovy klubu díky aktivním fotografkám, kterých je díky Bohu u nás stále více a záleží jenom na nich, zda tuto šanci využijí.

Badatel Mgr. Radek Andonov se tři roky věnuje rozkrývání nepotrestaných válečných zločinů, kterých se v posledních týdnech 2. světové války dopustilo německé polní četnictvo na cestě z Lužice do Čech. S doposud zjištěnými fakty seznámil veřejnost na přednášce, kterou nazval podle jednoho z novinových článků publikovaných o tomto případu v Německu v 60. letech. Přednáška se uskutečnila ve varnsdorfském divadle.

Ve druhé polovině 19. století vznikly ve Varnsdorfu, obvykle coby součást hostinců, postupně čtvery veřejné lázně, možná by se mohly nazývat veřejnými koupelnami. Nejvýraznějším počinem bylo v roce 1890 vybudování lázní v novém (jižním) křídle budovy městského úřadu. Od roku 1873 mohli Varnsdorfané využívat plovárnu pod širým nebem na konci nynější ulice Plavecká. Další plovárna tvořila součást zahrádkářské kolonie nedaleko restaurace Fontána a třetí bazének byl k dispozici v zahradě vily u "kostela bez věže", kde nyní sídlí učňovská škola. V roce 1962 začal fungovat rekreační rybník, obecně nazývaný Mašíňák. Krytý plavecký bazén slouží veřejnosti od roku 1994. Osudy těchto lázní a plováren objasnil 16. února Ivo Vondrovský na přednášce v divadle, organizované Kruhem přátel muzea Varnsdorf.

Soutěž organizovaná fotoklubem KPMV dospěla k 50. ročníku. 13. ledna byly ve varnsdorfské knihovně předány odměny letošním oceněným účastníkům. Zároveň byla otevřena výstava několika desítek vybraných prací, která bude ke zhlédnutí do poloviny března.
Z hodnocení organizátora soutěže Josefa Zbihleje: "V letošním roce zvítězila rumburská fotografka Lucie Jechová, která nám poslala velký soubor nádherných fantaskních fotografií. Na výstavu jsme vybrali šest prací ze tří souborů, abychom vám představili bohatou obrazotvornost a fantazii autorky. Doufáme, že se v nedaleké budoucnosti dočkáme i v našem městě její samostatné výstavy. Na druhém místě se umístil ústecký fotograf Grzegorz Kotwieja svými černobílými snímky ústecké architektury. Bylo to asi grafické kouzlo klasické technologie, co uhranulo členy poroty a připomnělo jim jejich fotografické mládí. Na třetím místě se umístily dvě školačky, sestry Barbora a Magdalena Jindřichovy, dvěma snímky nazvanými Zahradní víly. Kéž by jim tato hra na fotografy vydržela co nejdéle! Porota ještě ocenila čestným uznáním paní Blanku Jedličkovou z Litvínova za soubor kyanotypií Z přírody. Ocenila tak její mnoholetou objevitelskou a přínosnou práci."
Fotorok 2026 byl nejen jubilejní, ale také poslední. Fotoklubu se nepodařilo získat nové členy z řad mladých fotografů, proto svoji činnost letos ukončí. Tečkou za jeho historií bude menší výstava o fotoklubu F 76, vzniklého před padesáti lety. K vidění bude opět v knihovně.
Na toto místo patří také poděkování, a to především městu Varnsdorf za finanční podporu, varnsdorfské knihovně za pravidelné poskytování výstavních prostor a též dalším institucím a jednotlivcům, díky nimž se po několik desetiletí v našem městě mohli prezentovat tvůrci krásných, esteticky i technicky zajímavých snímků. 

Foto u článku Ivo Šafus

V Rumburku a Jiříkově proběhla komentovaná prohlídka soukromých a kostelních jesliček. Za betlémy putovaly téměř tři desítky zájemců spolu s průvodcem v sobotu 3. ledna 2026. Účastníci akce si prohlédli betlém Jaroslava Blažka, jesličky ze sbírky Jaroslava Pšeničky, kostelní betlém v děkanském kostele sv. Bartoloměje v Rumburku a pohyblivý betlém Jiřího Cobla v Rumburku - Dolních Křečanech. V Jiříkově byla k vidění Stálá expozice betlémů a betlémářství. Zdejší novinkou byl nově vytvořený Jiříkovský betlém od Romana Liščáka a padesát let starý betlém od Josefa Hodovala z Dolních Křečan, který se teprve nyní dočkal první veřejné prezentace. Akci uspořádal spolek Kruh přátel muzea Varnsdorf. Tvorba a výstavy betlémů na Šluknovsku patří mezi regionální zážitky Českého Švýcarska. // Text a foto Klára Mágrová