|
|
Výstava
Projevy zbožnosti v lidovém prostředí 18.
a 19. století |
11. 12. 2007
– 30. 4. 2008 |
|
V lidovém prostředí vznikla celá řada zvyků, jejichž
předobrazem byla oficiální křesťanská kultura, ale také
hluboké lidové tradice, které leckdy sahaly hluboko do
pohanských dob. Toto zvláštní spojení stálo na velmi
tenké hranici mezi křesťanskou vírou a kacířstvím.
V minulosti si lidé vkládali do oficiálního náboženského
systému staré pověry, rituály a magii plnící ochrannou a prosperitní funkci. Věřilo se v zázračnou moc hostií,
svěcené vody, hromniček, relikvií a obětin. V Čechách
jsou od 10. století doložené napodobeniny částí lidských
těl, jejichž obětováním mělo dojít k uzdravení
skutečných tělesných údů a orgánů.
Ochrannou a zároveň také prosperitní funkci plnily
například svěcené kočičky. Hospodáři z nich dělali
křížky, které zastrkávali při jarních pochůzkách kolem
pole. Tyto posvěcené haluze ho měly ochránit před zlými
silami a zajistit bohatou úrodu. Známá je také funkce
tzv. božích muk, které stály na hranici obydleného
prostoru a byly jakýmsi mezníkem mezi osvojeným
(bezpečným) a neosvojeným (nebezpečným) prostorem.
Zřejmě
v žádné vesnické domácnosti 18. a 19. století nechyběl
takzvaný svatý kout, který byl situován v nejdůležitější
části obytného prostoru, tedy tam kde se scházela celá
rodina k odpočinku a jídlu. Přímo v koutu visela
skříňka, ve které byly nejen nejdůležitější rodinné
dokumenty (křestní listy, smlouvy atd.), ale také Bible,
modlitební knihy a mnohdy také svaté obrázky. Na skříňce
mohla stát vyřezávaná soška Panny Marie, okolo na zdech
pak visely podmalby na skle, zarámované grafiky
z poutních míst a později též barvotisky světců. Většina
z toho byla nakupována během poutí a měla přinést do
domu zdraví a dostatek. Na zdech nejčastěji visela
vyobrazení světců, kteří byli jmennými patrony
příslušníků domácnosti, za které se měli přimlouvat
přímo u Boha. |
|
Podmalby na skle
Jádrem
výroby podmaleb na skle v našem regionu bylo okolí
Nového Boru, České Kamenice, Skalice a Chřibské.
Nejstarší vrstva produkce pochází z období od poloviny
do konce 18. století. V provedení těchto podmaleb se
odráží principy barokní slohové malby. Můžeme na nich
najít několik výrazných markantů:
-
Tlumený
barevný kolorit, ve kterém převládá šedomodrá, bílá
a zelená barva jako kontrast se používala rumělka a
zlacená folie.
-
Výjevy jsou
umístěné do barokně tvarovaných či oválných kartuší,
které rámují centrální výjev, nebo jsou naznačeny
jen výsečemi v koutech.
-
Objevuje se
střídmý květinový dekor, který je pečlivě modelovaný
– kulovité květy růže, hrotitá poupata, plátkové
květy s centrálním mřížkovaným terčíkem.
Výroba
podmaleb byla anonymní činnost. Jménem známe jen několik
málo tvůrců. Na přelomu 18. a 19. století působil
v Novém Boru malíř Vincenz Janke, od kterého se
dochovalo několik prací také v našich sbírkách. Janke
byl dobrý malíř, pracoval s bohatou paletou barev
s velkým množstvím polotónů. Typickým znakem jeho prací
jsou pozadí v podobě oblohy s narůžovělými oblaky.
Velmi
oblíbené byly takzvané podmalby sklářského typu, kdy
základem bylo broušené zrcadlové nebo sazově černé
pozadí. Broušením byly vytvářeny bohaté kartuše, do
kterých se malovala vyobrazení světců. Nejstarší
podmalby tohoto typu jsou z druhé poloviny 18. století. |
|
Svatá rodina
(přelom
18. a 19. století)
V prvním plánu výjevu sedí
dvojice žen, vlevo sv. Anna s knihou na
klíně a vpravo Panna Marie, která v rukou
drží Ježíška, ten své ruce vztahuje ke sv.
Anně. Ve druhém plánu diagonálně za sedícími
postavami žen stojí vlevo sv. Jáchym (manžel
sv. Anny) a vpravo sv. Josef (manžel Panny
Marie). Nad celým výjevem se na střední ose
vznáší holubice jako symbol Ducha svatého. |
|
|
|
|
|
Sv. Veronika
(konec 18. století)
Portrét ženy na černém
pozadí zarámovaný v prolamované bílé kartuši
s kouty zdobenými rostlinnými motivy.
Veronika je oděná do modrého roucha
a červeného pláště, okolo hlavy jí září
svatozář se sedmi hvězdami. V rukou drží
bílou roušku s podobiznou Ježíše, tzv. Veraikon. |
|
|
|
|
|
Ukřižování (počátek 19. století)
V centru obrazu je vypodobněn ukřižovaný
Ježíš Kristus, u paty kříže klečí Máří
Magdalena. Pozadí je tvořené modrou oblohou
se sluncem v mracích po levici a měsícem po
pravici Ježíše. Dole pod samotným obrazem je
německý nápis „Es ist vollbracht“ – Dokonáno
jest. |
|
|
|
|
Kmotrovské listy
Kmotrovské listy jsou zapečetěná krátká
psaníčka s výzdobou na aversu vytvořenou různými
malířskými a grafickými technikami. Novorozenec takové
psaní dostal v den křtu od svého kmotra na památku této
významné události. V knize Franze Aloyse Mussiky, Der
Markt Schönlinde und dessen eingepfarrte Ortschaften,
vydané v Praze roku 1820 na stranách 47 a 48 můžeme
číst:
-
„Kdysi bylo
v tomto kraji běžné, nechat novorozené dítě odnést
porodní bábou z domu jeho narození do určeného
hostince, kde již čekali pozvaní kmotrové, kteří
mezitím vypili velké množství alkoholu, a takto
posilněni, vyrazili na cestu do kostela, kde byl
novorozenec pokřtěn.
-
V lidovém
prostředí se tak děje dodnes. Ve vyšší společnosti
tento zvyk vyšel z módy již dávno.
-
Velká
odlehlost farních obcí a vzdálenosti, které museli
překonat pozvaní kmotrové, mohla stát za původem
tohoto zvyku. Zvolilo se místo, kde se v určený čas
sešli a po dlouhé cestě si mohli odpočinout.
-
Kmotrovství
je spojené s mnohými náklady, vedle všech dětí a
služebných v domě se musí obdarovat také porodní
bába. Dárek pro kmotřence byl obvykle zapečetěn do
kmotrovského listu (Patenbrief), a tento, zavázán
krásnou stuhou, byl předán kmotřenci“.
Nejstarší kmotrovské listy v naší sbírce jsou z 80. a
90. let 18. století. Pochází z Nového Boru a jsou
zdobené malovanými vegetativními motivy a nápisem IHS.
Dochovala se také celá řada listů z první poloviny 19.
století zdobených kolorovaným tiskem (mědiryt,
litografie), které pochází z různých míst Šluknovského
výběžku a okolí: Krásná Lípa, Varnsdorf, Rumburk,
Šluknov, Mikulášovice, Rožany, Horní Chřibská, Jiříkov a
Kytlice. Nejčastěji se na nich objevuje motiv Křtu
Ježíše Krista v Jordánu doplněný světci, kteří jsou
chápáni jako patroni dětí: Panna Marie, sv. Máří
Magdalena a Sv. Filomena. |
|
Kmotrovský list
(Nový Bor
1796)
Obálka je
na čelní straně zdobená malbou. Ve středu je
zobrazen trigram IHS s latinským křížem a srdcem
v kruhovém orámování, okolo rostlinný dekor. Na
zadní straně ručně psaný text. |
|
|
|
|
|
Kmotrovský list
(Chřibská
1804) Obálka je na
čelní straně zdobená kolorovaným tiskem.
Ústředním námětem je křest Ježíše v Jordánu.
Záložky jsou rozdělené na osm trojúhelníků. Na
vnějších jsou vyobrazeni čtyři evangelisté se
svými atributy: Marek( lev), Matouš (anděl),
Lukáš (býk) a Jan (orel). Na vnitřních: Panna
Marie s Ježíškem a hořícím srdcem, sv. Filomena
(kotva a palmová ratolest), světice s křížem
(snad Máří Magdalena) a Bůh otec promlouvající
směrem k Ježíši: „Das ist mein Gelibter Sohn“.
Na zadní straně tištěný a ručně psaný text. |
|
|
|
|
|
Kmotrovský list (osada Jedlová
1824)
V kruhově
orámovaném vyobrazení je zachycen Křest Ježíše
v Jordánu. Vyobrazení obíhá tištěný nápis.
Kolorovaný tisk. |
|
|
|
|
Plastika
Lidová dřevěná
plastika vycházela ze starých vzorů, často se tvůrci pro
inspiraci obraceli ke gotické tradici, proto je také
datovaní těchto plastik velmi obtížné. Plastiky mohly
být součástí svatého koutu, ale také výklenkové kapličky
nebo kostelního inventáře.
V našem
regionu má velmi bohatou tradici výroba betlémů, které
tvořili jak profesionální řezbáři, tak poučení laici.
Takové betlémy se stavěly před vánoci v domácím
prostředí, ale také v interiérech kostelů. Připomínaly
nejdůležitější událost církevního roku narození Ježíše
Krista. |
|
|
|
|
Ježíš na
Hoře olivetské V popředí spí
tři apoštolé Jan, Jakub a Petr v pozadí se klečící Ježíš
modlí a anděl ho posiluje před blížícím se utrpením. |
|
|
|
|
|
Ježíš padá pod křížem podruhé
Ježíš se zhroutil pod tíhou
kříže a dva pochopové ho bijí kyjem a bičem |
|
|
|
|
|
Ježíš umírá na kříži
Po stranách
kříže stojí Panna Marie a sv. Jan. U paty kříže leží
Adamova lebka. V pozadí se rýsuje Jeruzalém. |
|
|
|
|
Devocionální předměty – grafika a
figurky pod skleněnými kryty
Jedná se o drobné
předměty, které jsou věřícími uctívány jako upomínka.
Mohly plnit prosperitní i ochrannou funkci. Mezi
devocionálie patří relikvie, ampule se svěcenou vodou
nebo olejem, pouzdra s prstí z posvátných míst, kříže,
růžence, modlitební lístky a knížky, amulety, poutní
medaile a poutnická znamení.
Drobnou
grafiku a figurky si lidé kupovali při návštěvě poutí.
Někdy byly tyto předměty dávány do přímého kontaktu s
posvátným originálem, který napodobovaly. Obrázek tím
měl získat zázračnou moc originálu. Doma si je poutníci
dávali do svatého kouta. Měly působit jako ochránci
domu.
V našem
regionu i jeho okolí byla také celá řada poutních míst,
kde se uctívaly zázračné obrazy, sošky, léčivé prameny
atd. Mezi jedno z nejznámějších patřila například Česká
Kamenice.
V naší
sbírce se nachází grafické listy, sošky a figurky
z Bohosudova, České Kamenice, Hejnic, Jiřetína pod
Jedlovou a Vambeřic, které pochází většinou z 19.
století. |
|
Panna Marie z Hejnic (kolorovaný tisk,
počátek 19. století)
Vyobrazení
zázračné sošky Madony z Hejnic, která se vznáší na
obláčku nad zpodobněním poutního kostela. Po stranách
jsou nápisy v oválných vavřínových kartuších. |
|
|
|
|
|
Panna Marie z Vambeřic (tisk: W. Hoffmann,
Praha, kolorovaný tisk, 19. století)
V oválném
vyobrazení nahoře se na oblacích obklopená anděly vznáší
zázračná madona z Vambeřic. Pod ní je zobrazen poutní
kostel, ve kterém je uložena. Vyobrazení rámuje jemné
papírové krajkoví. Dole pod vyobrazením se nachází
nápis: „Maria in Albendorf“. |
|
|
|
|
|
Ukřižování (přelom 19. a 20.
století)
Vosková figurka
Ježíše Krista na dřevěném kříži. O kříž se opírají
mučící nástroje.
Vše je uzavřené skleněným krytem.
|
|
|
|
|
Seznam použité
literatury:
-
BALEKA, Jan, Výtvarné umění, výkladový slovník, Praha 2002
-
BELISOVÁ, Natalie,
Skalní kaple a výklenky v Českém Švýcarsku, Děčín
2006
-
BELISOVÁ, Natalie –
PATZELT, Zdeněk – SOJKA, Václav, Lidové památky
Českého Švýcarska, Krásná Lípa 2006
-
BOHÁČ, Zdeněk,
Poutní místa v Čechách, Praha 1995
-
BUGANOVÁ, Klaudia,
Púťové predmety v
zbierkovom fonde Východoslovenského múzea v Košiciach,
in Muzeum 2006/4, Bratislava
2006
-
Dějiny hmotné
kultury II.1., Kolektiv
autorů, Praha 1995
-
DIBELKOVÁ, Irena,
Poutní místa v Čechách, Praha 2004
-
KAFKA, Luboš,
Malované na skle, lidové podmalby, Praha 2005
-
KUBIČKA, Roman –
ZELINGER, Jiří, Výkladový slovník, malířství,
grafika, restaurátorství, Praha 2004
-
MUSSIK, Franze
Aloyse, Der Markt Schönlinde und dessen eingepfarrte
Ortschaften, Praze
1820
-
RULÍŠEK, Hynek,
Postavy, atributy, symboly, Slovník křesťanské
ikonografie, Hluboká nad Vltavou 2005
-
STAŇKOVÁ, Jitka,
Lidové umění z Čech, Moravy a Slezska, Praha 1987
|
|
|
|
Výstavu sestavil:
Josef Rybanský |
|