|
Krypta svatého Vavřince
Byla vybudována v době
stavby kostela, kolem roku 1683. Leží napříč pod hlavní
lodí. Vchod je v postranní kapli před oltářem sv.
Antonína. Je opět klenutá z barokních cihel. Kryptu
tvoří dvě místnosti – hlavní prostora sloužila
pravděpodobně k pohřbívání kapucínů, menší hrobka byla
určena Lichtenštejnům (majitelům panství a hlavním
donátorům kláštera). Literatura uvádí, že je zde
pohřbeno 26 řádových bratří a několik osob světského
stavu. Do menší hrobky byly pohřbeny dvě členky
Lichtenštejnského rodu:
V hlavní místnosti lze dnes
napočítat kosterní pozůstatky 29 lidí a nemnoho malých
části neidentifikovatelného dřevěného předmětu s malbami
(možná rakev). V postranní hrobce je jedna rozpadlá,
kovová rakev se zbytky dřevěné konstrukce a krom jedné
kosti není patrné zda jsou v ní stále něčí ostatky.
Kosti v hlavní místnosti jsou uloženy patrně sekundárně,
protože jsou částečně srovnané do hranic a částečně také
tříděné na hromady. Lebky jsou většinou umístěny na
volně položené cihly. Z let 1913 - 14 pochází zpráva
(zmíněná ve stavebně historickém průzkumu), že hrobka
byla odkryta prázdná. Kdy ostatky zmizely a kdy se zase
objevily jsme zatím nevypátrali. Také nesoulad
nalezeného počtu uváděných těl a skutečnosti je dalším
nedořešeným otazníkem zdejšího klášterního podzemí.
Obě komory jsou zaklenuté z
cihel spojovaných vápennou maltou. Čela tvoří kamenno-cihlová
zeď, menší hrobka je částečně omítnuta.
Podlaha krypty je hliněná a
mírně se svažuje k západu, malá hrobka má podlahu
vyvýšenou cihlovou. Není zřejmé zda byla krypta nějak
odvodněna, vzhledem poloze stavby ale stačil trativod k
jihozápadní stěně kostela. Existenci dalších prostor pod
hlavním oltářem kostela či sakristií to ovšem
nevylučuje. Odvětrání krypty je provedeno malým kanálem
vedoucím na vnější zeď kostela. |
